Jochen Rindt (Mohuč, 18. dubna 1942 – Monza, 5. září 1970) je jediný jezdec v historii, který se stal mistrem světa Formule 1 posmrtně. Zahynul v kvalifikaci na Velkou cenu Itálie 1970 s 45 body v tabulce a žádný soupeř je už nedokázal dohnat. Za kariéru vyhrál 6 Velkých cen, získal 10 pole position a v roce 1965 vyhrál 24 hodin Le Mans.

Aktualizováno v říjnu 2026.

Na Jochena Rindta se vzpomíná téměř vždy kvůli jeho konci. Méně se pamatuje, jak ten náskok vybudoval: pět vítězství v prvních devíti závodech roku 1970, v novém voze, ve stáji, která patřila mezi první jezdící v barvách sponzora. Titul přišel bez něj, ale už byl celý jeho. Toto je příběh o tom, jak se k němu dostal, a o tom, co dodnes učí každého, kdo pracuje se sponzoringem v motorsportu.

Kdo byl Jochen Rindt: z Mohuče přes Štýrský Hradec k Formuli 2

Karl Jochen Rindt se narodil 18. dubna 1942 v německé Mohuči. Rodiče zahynuli při spojeneckém bombardování, když mu bylo asi patnáct měsíců, a vychovávali ho prarodiče z matčiny strany ve Štýrském Hradci v Rakousku. Dědeček si ponechal německé občanství, ale Rindt vždy jezdil s rakouskou licencí: proto se na něj vzpomíná jako na rakouského mistra světa, i když se narodil v Německu.

Není pravda, jak se často píše, že se vrhl do závodění bez jakékoli průpravy. Začínal v roce 1961 na cestovních vozech (Abarth-Simca a Alfa Romeo), v roce 1963 přešel do jednomístných vozů ve Formuli Junior a Formuli 2 a 18. května 1964 zvítězil na Crystal Palace před Grahamem Hillem. Byl to začátek dominance: celkem vyhrál 29 závodů Formule 2, devět z nich jen v roce 1967, kdy ho tisk nazval králem kategorie.

Ve Formuli 1: od Cooperu k Lotusu

Jeho debut ve Formuli 1 byla Velká cena Rakouska 1964 v Brabhamu BT11 týmu Roba Walkera: v 58. kole odstoupil kvůli prasklé součásti řízení. V letech 1965 až 1967 jezdil za Cooper, v roce 1968 za Brabham a v roce 1969 přešel k Lotusu Colina Chapmana. Mezitím je tu výsledek, který do F1 nepatří: v roce 1965 vyhrál 24 hodin Le Mans s Mastenem Gregorym ve Ferrari 250 LM týmu North American Racing Team.

První vítězství ve F1 přišlo ve Velké ceně USA 1969 ve Watkins Glen za volantem Lotusu. Bylo mu 27 a byl v páté celé sezóně v kategorii.

Čísla Jochena Rindta ve Formuli 1

• Odjeté Velké ceny: 60 startů (62 přihlášek);
• Vítězství: 6, první v roce 1969 ve Watkins Glen a dalších pět v roce 1970;
• Pole position: 10;
• Pódia: 13;
• Mistrovský titul: 1970, se 45 body, před Jackym Ickxem (40) a Clayem Regazzonim (33).

1970: pět vítězství v devíti závodech

Sezónu 1970 otevírá vítězství, v němž bylo štěstí i zásluha: v Monaku 10. května Rindt startuje z osmého místa a dotáhne se za vedoucího Jacka Brabhama. V poslední zatáčce posledního kola Brabham uzavře vnitřní stopu, na prachu mimo ideální stopu ztratí přilnavost, zablokuje kola a skončí u svodidel. Rindt projede a vyhraje. Pak následují další čtyři vítězství v řadě: Nizozemsko, Francie, Velká Británie a Německo, většinou s novým Lotusem 72 navrženým Chapmanem.

V Rakousku, v devátém závodě, ho zastaví porucha motoru. Na konci sezóny bude těch 45 bodů stále jeho a bude jich dost na titul.

Monza, 5. září 1970

V sobotu při kvalifikaci na Velkou cenu Itálie, v zatáčce Parabolica, utrpěl Rindtův Lotus, s demontovanými křídly kvůli snížení aerodynamického odporu, mechanickou závadu: podle rekonstrukcí šlo o přední hřídel brzdy. Vůz narazil do špatně nainstalované bariéry. Rindtovi bylo 28 let. Lotus odstoupil z nedělního závodu, který 6. září vyhrál Clay Regazzoni na Ferrari.

Šampionát měl ještě tři závody. Matematická jistota přišla ve Velké ceně USA, kterou vyhrál Emerson Fittipaldi (na Lotusu) ke svému prvnímu vítězství ve F1. Ickx skončil na 40 bodech, Rindt na 45 a zůstává jediným jezdcem, který získal mistrovský titul po své smrti.

Rindt, byznys a sponzoring

Často se říká, že Rindt pohrdal obchodní stránkou sportu. Fakta říkají opak. V roce 1965, ve 23 letech, uspořádal ve Vídni výstavu závodních vozů, Jochen Rindt Show, a v televizi uváděl měsíční pořad o motorsportu Motorama. Výstava pokračovala i po jeho smrti a během let se stala veletrhem Essen Motor Show, který existuje dodnes. Kdo něco takového vymyslí v tomto věku, pochopil dříve než mnozí jiní, že kolem závodění se buduje celé odvětví.

Titul z roku 1970 je také případem sponzoringu. Od roku 1968 jezdil Lotus v barvách Gold Leaf, značky Imperial Tobacco: byl to první řádný tým, který absolvoval mistrovství F1 v barvách svého sponzora, v červené a zlaté. Rindt vyhrál mistrovství světa 1970 pro Gold Leaf Team Lotus. Částky dohody neuvádíme, protože se zdroje rozcházejí.

Tabák později z Formule 1 zmizel kvůli omezením reklamy a dnes jsou na vozech jiné značky: kdo to je a kolik platí, popisujeme v průvodci titulárními sponzory každého týmu pro rok 2026. O vztahu sportu, reklamy a pravidel pojednává i náš článek o alkoholu a reklamě ve F1. Chcete-li pochopit, co dnes znamená vstoupit do paddocku, je tu přehled nákladů na sponzoring ve Formuli 1.

Rindtovo dědictví

Byla to jiná F1: v sezóně 1970 neměly vozy dnešní bezpečnostní standardy a v Monze nebyla ochranná opatření, která dnes považujeme za samozřejmá. Rindt přesto zůstává vzorem z důvodu, který s nostalgií nemá nic společného. Byl rychlý, rychle pochopil hodnotu všeho, co trať obklopuje, a zanechal rekord, který nikdo nevyrovná, protože nikdo nechce, aby se to opakovalo.

Titul přišel bez něj. Hodnota však už byla celá v závodech.

Zdroje: Wikipedia, Jochen Rindt; F1 Fansite, Jochen Rindt; Wikipedia, sezóna 1970 Formule 1; Wikipedia, VC Monaka 1970; Wikipedia, VC USA 1970; Wikipedia, VC Itálie 1970; Sports Car Digest, Gold Leaf Team Lotus; jochenrindt.com, Jochen Rindt Show.