Pravidla pro kvalifikaci F1 nejsou všem jasná a různé změny předpisů nejsou všem známé. Dnes se vám pokusíme co nejjednodušeji vysvětlit, jakými mechanismy se sestavuje startovní rošt závodů Formule 1 a jak funguje sobotní sprintový závod a nový sprintový rozstřel.

Rychlé vysvětlení, jak funguje kvalifikace Formule 1

Kvalifikace formule 1 slouží k určení startovního roštu pro Velkou cenu. Kvalifikace se skládá ze tří částí: Q1, Q2, Q3. Všichni jezdci se zúčastní Q1: 15 nejrychlejších postoupí do Q2. Do Q3 postupuje 10 nejrychlejších jezdců z Q2. Výsledek Q3 určuje startovní rošt pro GP, přičemž nejrychlejší čas je na první pozici a tak dále.

Podobný – i když kratší – formát má Sprint Shootout, který slouží k určení startovního pole pro sprintový závod.

Začněme základními informacemi

Každý tým má pro každý závod k dispozici 20 sad pneumatik (jedna sada odpovídá čtyřem pneumatikám, pozn. překl.): 7 mokrých (z toho 3 plně mokré a 4 intermediální) a 13 suchých. Každá sada se vyznačuje zvláštním typem směsi, který ji odlišuje od ostatních z hlediska tvrdosti, výkonu a trvanlivosti.

Úkolem týmů je najít co nejlepší rovnováhu mezi těmito vlastnostmi, aby je co nejlépe využily a byly rychlé jak v kvalifikaci, tak v závodě. Správné využití pneumatik je základem každé vítězné strategie.

Pneumatiky se dále dělí, jak již bylo zmíněno, podle kategorií: na mokré a suché. V prvním případě mohou týmy počítat se dvěma typy směsi: plně mokrá (pozná se podle modré barvy na rameni pneumatiky), která se používá za obzvláště nepříznivých podmínek, nebo přechodná ( zelená), když je asfalt někde mezi suchým a mokrým. Pro pneumatiky do suchého počasí (slicky) se používá pět směsí, které se označují jako C1 (směs) pro nejtvrdší směs až po C5 s nejměkčí směsí. Přesněji řečeno, tvrdý (bílý) se používá pro běhy na dlouhé vzdálenosti, střední (žlutý) pro kompromis mezi délkou běhu a výkonem a nakonec měkký (červený ) pro co největší přilnavost. Pirelli každý víkend vymezuje pneumatiky, které lze použít s těmito třemi položkami, ale v některých závodech jsou střední pneumatiky považovány za měkké v závislosti na podmínkách na trati.

Chování pneumatiky na trati se také mění v závislosti na teplotě asfaltu, která má velký vliv na opotřebení pneumatiky.
V žargonu je trať definována jako „pogumovaná“, když jsou trajektorie pokryty zbytky gumy, které jsou výsledkem průjezdu vozů, jež projely několik kol, a přilnavost je optimální.
Vozy F1 nejprve vyčistily trať, čímž se zvedl nevyhnutelný prach, a poté trať pogumovaly, což vedlo ke zlepšení časů na kolo.

Existuje mnoho způsobů, jak interpretovat a předvídat správnou strategii. Někdy v televizi týmoví stratégové přirovnávají výkon „ojeté“ tvrdé pneumatiky (tj. s dosaženou optimální teplotou a přilnavostí při stabilním povrchu) k výkonu středně tvrdých pneumatik. Naopak žlutá při plném plynu dosahuje podobného výkonu jako měkká. Okolnosti se nakonec mění v závislosti na teplotě, nastavení, pocitech řidiče a nastavení vozu….. Pouze specializovaní inženýři jsou schopni rozluštit obrovské množství dostupných dat a někdy se správně rozhodnout.

Po této krátké, ale nezbytné odbočce se vrátíme k vysvětlení, jak funguje kvalifikace ve Formuli 1.

Víkendová struktura

Závodní víkend začíná v pátek dvěma volnými tréninky, známými spíše jako FP1 a FP2 (free practice), z nichž každý trvá jednu hodinu. V FP1 a FP2 mají týmy možnost vyzkoušet změny v nastavení, otestovat nové díly, případně najet pár kilometrů pro třetího jezdce týmu. Zároveň slouží FP1 a FP2 k tomu, aby se jezdec přizpůsobil trati (FP1), lépe pochopil brzdné body a získal prvotní údaje o závodním tempu (FP2), které je vůz schopen udržet.
Časy těchto sezení se ve skutečnosti nedají srovnávat, každý tým je využívá podle svých potřeb a rozvrhu.

Sobota začíná posledním volným tréninkem(FP3), v němž se zpravidla zdokonaluje předchozí práce, než se o tři hodiny později, pokud nenastanou nepředvídané okolnosti, uskuteční kvalifikace.

Ty jsou rozděleny do tří samostatných sekcí: Q1, Q2 a Q3.

Q1 – Doba trvání je 18 minut. Všichni jezdci musí zajet čas, který je zařadí mezi 15 nejlepších. Oblast mezi šestnáctou a dvacátou zónou se označuje jako„vyřazovací zóna“. Z Q1 vzejdou první verdikty pro startovní rošt, protože jezdci, kteří skončí ve vyřazovací zóně, budou startovat z pozice získané během tohoto tréninku.

Q2 – Čas se zkracuje na 15 minut, stejně jako počet zúčastněných řidičů. Vyřazovací zóna se pohybuje mezi 11. a 15. místem. Totéž platí pro mřížku.

Q3 – Dostáváme se do tempa. Z dostupných minut se stane 12 a 10 zbývajících jezdců v této poslední fázi bude hrát o pověstnou pole position, tedy první místo na startovním roštu nedělního závodu.

Novinkou zavedenou pro sezónu 2022 je možnost volby, zda se nejlepší směs použitá v Q2 použije i pro závod, což byla do předchozího ročníku povinná volba. Změna paradigmatu, která má skutečně zásadní vliv na výkonnost, protože strategie, které lze přijmout, se nyní mohou lišit kritičtěji a s menšími omezeními.

Ve zvláštních případech, kdy není možné absolvovat kvalifikaci nebo se jí zúčastnit, bude startovní rošt pro závod sestaven podle výsledků dosažených v posledním volném tréninku, tj. ve 3. FP.

Novinky: Kvalifikace na sprintové závody a sprintový rozstřel

V sezóně 2021 nový kvalifikační režim se zavedením Kvalifikace na sprintový závod. Federace se rozhodla zopakovat tento experiment pro sezónu 2022 mistrovství světa formule 1 ve třech různých případech (Imola, Rakousko e Brazílie) a také na šampionát V roce 2023 se uskuteční 6 závodů Sprit Race: první sprint se pojede v Baku v Ázerbájdžánu a poté v Rakousku na Red Bull Ringu, v Belgii na okruhu Spa-Francorchamps, v Kataru na okruhu Lusail, ve Spojených státech na okruhu Circuit of The Americas a nakonec v Sao Paulu na Interlagosu: v sezóně 2023 se tedy pojede 6 sprintů.

Sprintový závod je 100 km dlouhý minizávod (trvající maximálně 30 minut) bez povinné zastávky v boxech, který v roce 2022 určil startovní pořadí pro nedělní závod. Od roku 2023 už tomu tak nebude, půjde o samostatný závod a páteční kvalifikace určí startovní rošt závodu.

Body se udělují osmi nejlepším jezdcům, kteří se sčítají v klasifikaci jezdců i konstruktérů. První získá osm bodů, druhý sedm a osmý jeden bod.

Kalendář s kanonickými plánovanými událostmi se samozřejmě mění: v pátek je prostor pro FP1 a následně Q1, Q2 a Q3. Tradiční kvalifikační tréninky rozhodnou o pořadí na startovním roštu pro sobotní kvalifikaci sprintu.

Záměrem je zvýšit atraktivitu víkendu tím, že se zruší volné tréninky. Jedná se o samostatný závod, protože udělené body se přičítají do duhového žebříčku.

V roce 2022 měl ten, kdo vyhrál sprintový závod, pole position pro nedělní závod. Kdo v páteční kvalifikaci dosáhne nejlepšího času, odstartuje do sobotního sprintu z prvního místa na startovním roštu.

Zajímavostí je, že na rozdíl od závodů, na které jsme zvyklí, není nutné zastavovat v boxech kvůli výměně pneumatik. Jezdec se může společně s týmem rozhodnout, že kvůli kratší vzdálenosti dojede do cíle se stejnou sadou pneumatik, se kterou startoval.

Jednoduché, že? Ano, ale to není všechno: přidává se Sprint Shootout.

Aby byl závodní víkend ještě napínavější a intenzivnější, dohodly se FIA, Formule 1, všechny týmy a zúčastněné strany na zavedení některých změn ve formátu sprintového závodu.

Od závodu v Baku a pro všech dalších pět závodů, v nichž se pojede sprintový závod, se uskuteční dvě kvalifikace.

V pátek se uskuteční první kvalifikace, která určí pořadí na startu sobotního sprintového závodu.

Druhá kvalifikace, kratší než páteční, se uskuteční v sobotu ráno. Tento trénink se nazývá Sprint Shootout , jednotlivé kvalifikační segmenty budou kratší a budou probíhat následovně: SQ1 bude trvat 12 minut, SQ2 10 minut a SQ3 osm minut a nahradí předchozí FP2 v sobotu ráno během sprintových víkendů. Každý úsek zkoušky bude oddělen 7minutovou přestávkou. Pro každou etapu jsou povinné nové pneumatiky, pro SQ1 a SQ2 střední a pro SQ3 měkké.

Sprintový závod se tak stane samostatným prvkem a výsledek sprintu již nebude určovat startovní rošt pro nedělní Grand Prix. V pátek proběhne kvalifikace, která určí startovní rošt pro nedělní závod.

Zde je stručné shrnutí průběhu závodního víkendu v 6 Grand Prix, kde se pojede sprintový závod a sprintový rozstřel:

• Pátek: jeden volný trénink, po kterém následuje kvalifikace na Velkou cenu (standardní formát kvalifikace).
• Sobota: Kvalifikace sprintu (Sprint Shootout) a následný závod sprintu.
• Neděle: Grand Prix.

Proč tento nový formát sprintového závodu a zavedení sprintového rozstřelu?

Tento nový formát ponechává týmům pouze jednu hodinu tréninku na sběr dat, určení, jaké pneumatiky použijí, případné úpravy a nastavení a určení vozů, které pojedou celý víkend. Tento nový formát zajistí, že sprintový závod již nebude určovat startovní rošt pro nedělní závod, a proto bude pro týmy „riskantnější“ právě proto, že budou mít méně času na trénink, a bude jezdce stimulovat k ještě větší soutěživosti v sobotu (nevím, zda je to opravdu nutné).

A jak fungují sankce? Budou se vztahovat pouze na sprintový závod? Trest na startovním roštu udělený v P1 nebo v kvalifikaci se bude vztahovat na závod.

Zjednodušme si to:

• jakýkoli trest udělený v prvním tréninku nebo kvalifikaci se vztahuje na závod.
• všechny tresty za chyby na startovním roštu udělené v rozstřelu se vztahují na sprintový závod.
• všechny tresty za chyby na startovním roštu, které byly uděleny ve sprintu, se vztahují na závod.
• Jakékoli porušení pravidel v parc fermé bude mít za následek start z boxové uličky pro sprint a závod.

Teď, když už víte vše o tom, jak probíhá kvalifikace Formule 1, sledujte nás na našich kanálech.
sociální kanály
.