Za více než čtyři desetiletí od svého založení v roce 1977 se tým Williams Formule 1 stal jedním z nejúspěšnějších a nejikoničtějších účastníků nejvyšší kategorie motoristického sportu. Do dnešního dne získal Williams devět titulů mistra světa konstruktérů a sedm titulů mistra světa jezdců, čímž se britská stáj zařadila na druhé místo historického žebříčku hned za Ferrari a těsně za McLaren.

Pozoruhodné je, že dva z těchto sedmi titulů jezdce Williamsu získali téměř v po sobě jdoucích sezónách dva velmi rozdílní jezdci – drzý Australan Alan Jones v roce 1980 a neochvějný Fin Keke Rosberg v roce 1982. Navzdory jejich kontrastním osobnostem mimo závodní dráhu měli Jones a Rosberg společné rysy, které jim umožnily dosáhnout s nefavorizovaným týmem Williams vrcholných úspěchů v éře zmatků a změn ve Formuli 1.

Srovnání na začátku kariéry

Zatímco Jones a Rosberg se vydali odlišnými cestami k… Formule 1, oba se na začátku své kariéry potýkali s nepřízní osudu. Jones začínal v rodné Austrálii, kde závodil s vozy Mini a Cooper. Mladší Jones odjel v roce 1967 do Evropy, aby si udělal jméno, ale zjistil, že si nemůže dovolit ani jízdu ve formuli Ford. Snažil se prosadit v nižších formulích jako Formule Atlantic a Formule 5000 a získal si pověst agresivního jezdce, který dělá chyby.

Rosberg přešel z motokár do formule Vee a nakonec do formule 2, ale kombinace špatné spolehlivosti a nedůslednosti znamenala, že nikdy nemohl konkurovat vedoucím jezdcům; v letech 1977 až 1979 se mu podařilo vyhrát tři závody. První roky v Evropě strávil převážením vlastních motokár na závody a bydlením na korbě transportéru.

Odhodlání Jonese a Rosberga jim pomohlo překonat nepříliš vydařené začátky a získat místa ve Formuli 1.Jones debutoval v roce 1975 v malém týmu Hesketh, zatímco Rosberg se do tohoto sportu dostal v roce 1978 v týmu Theodore Ford. Trvalo však několik dalších sezón, než se jim podařilo prorazit s konkurenceschopnými závodními stroji u Williamsu.

Oba jezdci byli v době svého nástupu do týmu považováni spíše za nováčky než za budoucí šampiony – jejich předchozí nejlepší umístění v šampionátu bylo 7. místo Jonese na Shadow v roce 1977 a 10. místo Rosberga na Fittipaldi v roce 1980. Frank Williams si však všiml jejich rychlosti a doplnil ji silnými vozy – ingrediencemi pro mistrovství světa.

Kontrastní postavy

Ačkoli jejich kariéry vedly k dosažení vrcholu ve Formuli 1 podobným směrem, osobnosti Jonese a Rosberga by se sotva mohly lišit více. Australan byl osobností větší než život, což polarizovalo názory fanoušků i soupeřů. Byl drzý a tvrdohlavý a měl tendenci říkat své názory otevřeně a nešetřit slovy.

Jeho styl řízení odpovídal jeho osobnosti – byl agresivnía razantní. Jones útočil na každou zatáčku a hnal vůz na samém limitu. Když mu vůz vyhovoval, byl neuvěřitelně rychlý. Když však nastavení nebylo dokonalé, jeho maximální útočnost mohla vést k chybám.

Rosberg si naopak vysloužil přezdívku „Keke, zákeřný Fin“. Mimo trať byl rezervovaný a rozvážný, ale za volantem byl pozoruhodně klidný a důsledný. Jeho přizpůsobivost byla jednou z jeho největších předností – dokázal obejít problémy s vozem a maximálně využít každou příležitost. Rosberg proslul také jako mistr v jízdě za mokra.

Ohnivý Australan a tichý Fin byli tedy velmi rozdílné povahy, které k závodění přistupovaly každý po svém. Jejich společná víra v sebe sama a vnitřní odhodlání jim však oběma umožnily vystoupat až na samotný vrchol Formule 1, a to navzdory velmi kontrastním osobnostem.

Vítězné způsoby ve společnosti Williams

Když Jones a Rosberg na začátku 80. let jezdili za tým Franka Williamse, ukázali, že oba mají to, co je ve Formuli 1 nejdůležitější – obrovskou rychlost. Vozy Williams z let 1980 a 1982 nebyly technicky nejvyspělejší ani nejpropracovanější, ale jejich výkonné motory Cosworth dokonale vyhovovaly agresivnímu stylu jízdy obou jezdců.

Jones získal první titul mistra světa jezdců Williamsu v roce 1980, kdy spolu s Carlosem Reutemannem získal pět vítězství. Australan vyhrál dominantním způsobem Velkou cenu Spojených států západních, když vedl celé kolo kromě jednoho a porazil Reutemanna o kolo. Další vítězství v Argentině, Francii, Británii a Kanadě zpečetila titul.

Rosbergovo mistrovské tažení následovalo o pouhé dva roky později, v roce 1982. Finská sezóna nezačala příliš dobře, když získal pouze několik druhých míst v USA a Belgii….. Následovalo jen jediné vítězství ve Švýcarsku, ale Rosberg díky spolehlivosti a úspornosti vozu Williams stále sbíral body. Titul si zajistil pátým místem v závěrečném podniku v Las Vegas. Důslednost, nikoli hrubá rychlost, dovedla Rosberga k překvapivému titulu mistra světa.

Zatímco Jones své soupeře během jedné sezony ohromil svou rychlostí, Rosbergův titul byl odměnou za jeho nezdolné odhodlání sbírat body, jak jen to šlo. Rozdílné přístupy, ale oba nesmírně účinné, které nakonec přinesly korunu pro jezdce.

Život mimo Formuli 1

Jones i Rosberg si vedle svých řidičských výkonů na trati vybudovali profil celebrit i díky svým zájmům a aktivitám mimo Formuli 1. Australan si během své kariéry v F1 vybudoval image playboye, chodil s modelkami a účastnil se evropských večírků.

Jones se také věnoval své vášni pro letectví, získal pilotní průkaz a dokonce se účastnil leteckých závodů. Založil tým kaskadérů s názvem „The Hummingbirds“, který vystupoval po celé Austrálii. Nebezpečí akrobatického létání v praxi vyhovovalo jeho potřebě akce a adrenalinu.

Naopak Rosberg se pyšnil svým obchodním duchem a podnikatelským duchem. Během své kariéry založil společnosti, jako je talentová agentura pro finské sportovce. Rosberg měl vždy na zřeteli budování kariéry a profilu po skončení Formule 1.

Oba jezdci tak byli mnohorozměrnými osobnostmi, které dosáhly úspěchu na trati, ale rozvíjely své zájmy a vášně i mimo ni. Jones si vybudoval image playboye vyhledávajícího vzrušení, zatímco Rosberg si díky svému intelektu vybudoval obchodní pověst.

Život po F1

Po skončení závodní kariéry se Jones a Rosberg vydali zcela odlišnými cestami. Australan se vrátil domů, aby se věnoval své lásce k létání a stal se uznávaným pilotem leteckých show. Vybudoval si také úspěšnou komentátorskou kariéru v australské televizi, kde vysílal přenosy Formule 1. Svými přímočarými názory si získal přízeň diváků.

Rosberg se vydal cestou vlastnictví týmu a založil vlastní tým Team Rosberg, který závodí se sportovními vozy. Tým postoupil do německých cestovních vozů DTM a jeho synico – sám budoucí šampion F1 – jezdilza tým v letech 2003 a 2004 ve F3. Po odchodu do důchodu zastával Keke také roli ambasadora pro Williams a Mercedes.

Oba mistři světa si tak vytvořili úspěšnou druhou kariéru, která jim umožnila zůstat v závodění za vlastních podmínek. Jones si vybudoval profil jako mediální osobnost prostřednictvím vysílání, zatímco Rosberg díky svému analytickému přístupu dovedl svůj vlastní tým a syna na vrchol.

Trvalé dědictví

Jonesova a Rosbergova vítězná sezóna s Williamsem znamenala přelomové okamžiky v historii Formule 1. Jonesův titul z roku 1980 byl prvním titulem pro Williams, který dokázal, že začínající nezávislý tým může překonat sílu tradičních velmocí, jako jsou Ferrari a Lotus.

Rosbergův triumf v roce 1982 se odehrál na pozadí politických zmatků, protože válka FISA-FOCA hrozila rozpadem formule 1. Jeho vítězství v soutěži, která se odehrávala proti pravidlům, poskytlo naději menším týmům, které se snažily uspět proti výrobcům.

Jones a Rosberg také vyvrátili teorii, že k vítězství v F1 je třeba narodit se v tradiční závodnické zemi. Australan a Fin, kteří dobyli vrchol motorsportu, otevřeli dveře budoucím šampionům z nových obzorů, jako je Střední a Jižní Amerika.

Vynikající talent Alana Jonese a Kekeho Rosberga ve spojení s inženýrskou vynalézavostí týmu Williams z nich tedy udělal průkopníky budoucnosti Formule 1. Jejich šampionáty dokázaly, že k dosažení vrcholu nepotřebujete největší rozpočty ani nejlepší rodokmen.

Závěrečné shrnutí

V letech 1980 a 1982 získala společnost Williams zlato mistrovství světa se dvěma velmi rozdílnými osobnostmi, kterými byli Alan Jones a Keke Rosberg. Drzý Australan a nezdolný Fin měli na trati rozdílné přístupy, ale sdíleli odhodlání a víru v sebe sama, které byly nutné k dosažení nejvyššího ocenění.

Oba muži překonali obtížné začátky v nižších soutěžích díky svému přirozenému talentu a štěpařskému duchu. Jejich agresivita a důslednost našly dokonalé uplatnění ve vozech Williams s motorem Cosworth v sezónách, kdy získali titul.

Jonesova vášeň pro letectví a Rosbergova vášeň pro obchod se projevily i mimo závodní dráhu. A po odchodu do důchodu jim vysílání a vlastnictví týmu umožnilo pokračovat ve spojení se sportem, který je zdobil.

Jones a Rosberg svým historickým vítězstvím otevřeli formuli 1 dveře do budoucnosti. Dokázali, že jezdci z jakéhokoli prostředí mohou dosáhnout na vrchol a že malé nezávislé týmy mohou překonat velké týmy. Tento průkopnický odkaz znamená, že Australan a Fin navždy zůstanou dvěma největšími šampiony Williamsu.